Jan Kříž: REFRESH vyniká komplexností a ambicí vytvářet synergii

Operační program Spravedlivá transformace (OP ST), z něhož projekt REFRESH získal dotaci 2,5 miliardy korun, je pro Ministerstvo životního prostředí zcela novou zkušeností. Přesto bývá označován jako jeden z nejúspěšnějších programů v čerpání prostředků Fondu spravedlivé transformace (FST) v Evropské unii. Nejen o důvodech této skutečnosti jsme hovořili s vrchním ředitelem sekce ekonomiky životního prostředí MŽP Janem Křížem.

Čím si úspěch OP ST vysvětlujete?
OP ST jsme od začátku stavěli s ohledem na skutečné potřeby transformujících se regionů. Klíčové bylo propojit dobře cílenou podporu s flexibilitou a důrazem na spolupráci s místními aktéry. Zkušenosti ze strukturálních fondů jsme zúročili tak, abychom nastavili procesy jednoduše, srozumitelně a zároveň efektivně. Velmi nám pomohlo také zapojení krajských partnerů, připravenost projektů a schopnost rychle reagovat na výzvy i podněty z krajů.

V jaké fázi nyní je implementace OP ST? Co se daří a co se ukázalo jako největší problém?
V tuto chvíli máme vyhlášeno přes 80 výzev celkem za 40 miliard korun, postupně ukončujeme fázi intenzivního hodnocení žádostí a přesouváme se do fáze realizace schválených projektů, kterých je již téměř za 30 miliard korun. Daří se především v oblastech, kde byly připravené strategické projekty a silná síť partnerů – jako je školství, podnikání, infrastruktura či veřejné služby. Pustili jsme se do řady nekonvenčních řešení, kombinujeme tvrdé i měkké aktivity z pestré palety témat. V některých případech zůstává výzvou nastavení podmínek tak, aby nekladly velkou administrativní zátěž na žadatele. Pak jsou tu další oblasti, které jsou dlouhodobě spojeny s evropskými a národními dotacemi, jako dostatečné kapacity na přípravu projektů menších obcí nebo zajištění zdrojů na spolufinancování v neziskovém sektoru. Pracujeme ale systematicky na zjednodušování i metodické podpoře a díky tomu se již povedlo projektům proplatit přes šest miliard korun.

Jak si v tomto stojí Moravskoslezský kraj a projekt REFRESH? Jak náš projekt vnímáte?
Moravskoslezský kraj je dlouhodobým lídrem v oblasti transformace – má nejen velmi dobře definovanou strategii a fungující transformační ekosystém, který má schopnost cíle strategie naplňovat. Projekt REFRESH považuji za příklad inovativního přístupu k transformaci postaveného na vědě a výzkumu v oblastech, které jsou v regionu ukotveny, ať už jde o energetiku, materiály nebo automobilový průmysl. Oceňuji zejména propojení výzkumných kapacit, firem a regionálních institucí. Projekty jako REFRESH pomáhají ukazovat na konkrétních příkladech, že transformace není jen o změně technologií, ale především o rozvoji lidského kapitálu a inovacích, které jsou konkurenceschopné minimálně na evropské úrovni.

Existuje podobný projekt zaměřený na rozvoj regionu prostřednictvím výsledků vědy a inovací?
V rámci OP ST se objevují projekty, které využívají potenciál výzkumu a inovací – ať už v oblasti obnovitelných zdrojů, udržitelných technologií nebo nových forem vzdělávání. Projekt REFRESH ale vyniká svou komplexností a ambicí vytvářet synergii mezi vědou, firmami a veřejnou správou. V tomto ohledu je skutečně jedinečný a může být inspirací i pro další regiony.

V OP ST již bylo vyhlášeno přes 80 výzev pro široké spektrum aktivit. Zohledňují se v tomto procesu zkušenosti z minulosti? Jaké druhy projektů jsou nejčastější?
Nejčastěji podávané projekty jsou z oblasti vzdělávání, modernizujeme třeba odborné učebny nejen tradiční, ale i se zaměřením na robotiku nebo virtuální realitu. Další významnou oblastí je podpora malého a středního podnikání, ať už menší projekty formou jednodušších voucherů na rozjezd podnikání, bezúročného úvěru pro větší investice do nákladnějšího vybavení nebo rekonstrukce budov až za 100 milionů korun.

K transformaci neodmyslitelně patří potřeba obnovy krajiny po těžbě uhlí. Její oživení je důležité, aby zmizely jizvy, které těžba způsobila. Cílem je ji navrátit přírodě podporou opatření na posílení biodiverzity nebo lidem podporou zkvalitnění veřejných služeb, rozvoje cestovního ruchu, kultury a sportu. Zaměřujeme se na řešení, která mají skutečný dopad – tedy projekty s dlouhodobým přínosem pro místní obyvatele, zaměstnanost a životní prostředí.

Jaké projekty jsou vám, z pozice vrchního ředitele sekce ekonomiky životního prostředí, nejbližší?
Osobně mám blízko k projektům, které kombinují ochranu životního prostředí s ekonomickou udržitelností – tedy například obnovitelné zdroje, cirkulární ekonomiku, energetické úspory nebo chytrou adaptaci na změnu klimatu. Zároveň si velmi cením projektů, které do těchto témat zapojují mladé lidi, školy nebo místní podnikatele – protože právě tak vzniká trvalá změna.

Klíčovou otázkou je financování transformace po roce 2027. Jaké perspektivy se ukazují?
Evropská debata o budoucnosti kohezní politiky, a tedy i Fondu spravedlivé transformace po roce 2027, stále probíhá. My se snažíme být v této debatě aktivní – včetně prezentace českých zkušeností a úspěchů OP ST. Důležité bude, aby i nadále existovaly cílené nástroje pro transformaci regionů, které čelí strukturálním změnám. Klíčové bude také zapojení soukromého kapitálu a nových finančních nástrojů. Naší ambicí je, aby transformace nebyla jen „projektová“, ale systémová a dlouhodobě udržitelná.