Na celosvětové úrovni se intenzivně řeší problematika transformace energetiky, tzv. dekarbonizace, směrem k efektivnímu využití nízkouhlíkových technologií s významným snížením dosavadního podílu fosilních paliv. V 21. století jde o největší společenskou výzvu, jejíž extrémní důležitost potvrzují dopady rusko-ukrajinského válečného konfliktu. Úspěšné řešení povede nejen ke zvýšení kvality života společnosti, ale i k posílení její odolnosti vůči neočekávaným vnějším vlivům. Hlavním cílem živé laboratoře je vytvořit prostřednictvím výzkumu a vývoje metod, materiálů a technologií pro moderní, nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku komplexní strategii pro zajištění energetické soběstačnosti a surovinové nezávislosti v Moravskoslezském kraji, případně v ČR, s celosvětovým přesahem. Nezbytnou součástí této strategie je i analýza sociálně-ekonomického dopadu implementace nových vědeckých poznatků To vše bude možné díky spolupráci předních výzkumných organizací a inovačních lídrů v souladu se strategickými dokumenty na národní a mezinárodní úrovni.
Vědecký ředitel laboratoře:
prof. Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO, ředitel Národního centra pro energetiku
Evropská i regionální transformace energetiky, digitalizace a robotizace průmyslové výroby, ale i staré ekologické zátěže a znečištění vodních zdrojů představují klíčové společenské výzvy, jejichž řešení se neobejde bez zcela nových materiálových technologií. Živá laboratoř bude zaměřena na vývoj nové generace materiálů pro 21. století prostřednictvím unikátních metod atomárního inženýrství. Multidisciplinární výzkum a vývoj zahrne výpočetní design nových materiálů s využitím jedinečného superpočítačového zázemí VŠB-TUO, „atomární výrobu“ materiálů šitou na míru požadavkům průmyslové transformace včetně komplexní charakterizace pomocí nejmodernějších analytických a mikroskopických nástrojů. Nové materiálové technologie budou využívány například v procesech přeměny a ukládání zelené energie, v technologiích čištění vod a ovzduší, elektrotechnice, automobilovém, stavebním či metalurgickém průmyslu, ale i v biomedicíně při vývoji nových diagnostických a terapeutických postupů.
Vědecký ředitel laboratoře:
prof. Radek Zbořil, opakovaně zařazen americkou společností Clarivate Analytics na seznam nejcitovanějších světových vědců v oblasti chemie a materiálového výzkumu (tzv. Highly Cited Researchers)
Moravskoslezský kraj je silně průmyslově orientovaný, s potřebou udržitelného rozvoje infrastrukturního zázemí a výchovou špičkových lidských zdrojů pro aplikační sféru. Byť mnoho společností doposud nezavedlo průmyslovou automatizaci a další elementy Průmyslu 3.0, sledujeme celosvětově trend digitalizace výrobních a montážních procesů, logistických a dopravních procesů, tj. Průmyslu 4.0, díky nimž lze v konečném důsledku efektivně optimalizovat čas, lidské zdroje, spotřebu a využití elektrické energie, zátěž životního prostředí a v konečném důsledku finanční náklady. Náš region se díky aktivitám živé laboratoře stane národním lídrem pro udržitelné generování odborných kapacit a poskytování R&D služeb pro plošnou průmyslovou digitalizaci v prostředí administrativy, výrobního designu, procesu montáže, výroby, skladování a přepravy; stejně tak pro oblast automatizace ve veřejné dopravě, infastruktury pro e-mobilitu a vysokorychlostních komunikačních prostředků. Odborná způsobilost týmů bude využita pro aplikace v průmyslovém i veřejném prostředí, kde evidujeme zájem městských částí a obcí pro spolupráci při zavádění inovací a podpoře existujících firem v regionu.
Vědecký ředitel laboratoře:
doc. Petr Šimoník, místopředseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0, proděkan pro spolupráci s průmyslem FEI VŠB-TUO
Transformace regionu spojená s výzkumem v projektu REFRESH povede k významným společenským změnám, na které cílí aktivity Social Lab. Výzkum se zaměří na fenomény jako (energetická) chudoba, nezaměstnanost, kriminalita, sociální mobilita či rozpad rodinných vazeb. Klíčové bude zaměření na nejvíce znevýhodněné a obzvlášť zranitelné sociální skupiny, u nichž lze očekávat největší negativní dopad tranzice a jejichž problematická situace a také některé postoje současně mohou představovat jednu z největších překážek pro reálné prosazení transformace regionu v souladu se současnými evropskými strategiemi.
Vědecký ředitel laboratoře:
dr. Ondřej Slach, prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity
