Odborníci provedli další experimenty pro zvýšení bezpečnosti vodíkových technologií

Komplexní ověření bezpečnosti a chování vodíkových systémů v různých krizových situacích, návrh bezpečnostních opatření při skladování a manipulaci s vodíkovými zásobníky i hodnocení tepelné, mechanické a explozivní zátěže spojené s využitím vodíku, acetylenu a kyslíku v reálném měřítku. Přesně to bylo cílem experimentů, které v září ve vojenském újezdu Hradiště uskutečnili výzkumníci z Fakulty bezpečnostního inženýrství v rámci projektu REFRESH. Výsledky jsou důležitou informací například i pro hasiče či policisty.

Například při simulovaném požáru vodíkového osobního vozidla, který představoval jeden z možných scénářů následků dopravní nehody, odborníci během testu měřili teploty na vybraných kritických součástech vozu a současně sledovali tepelnou radiaci v okolí hořícího vozidla a unikajícího vodíku: To vše i s využitím dronů s termovizními i standardními kamerami.

„Test ukázal funkčnost bezpečnostních prvků vozidla, kdy došlo dle očekávání k řízenému uvolnění vodíku z tlakové lahve skrze bezpečnostní prvky tak, aby nedošlo k její destrukci. Nicméně vzniklý fire jet představuje zvýšené riziko pro zasahující složky a výsledky testu ukazují, že v praxi je potřeba k hořícímu vodíkovému automobilu tohoto typu přistupovat vždy z čelní strany. Jednoznačným přínosem je tedy zvýšení bezpečnosti zasahujících složek. Vizualizace a představa možného rizika v podobě náhlého uvolnění vodíku umožňuje zefektivnění postupů při požárech a nehodách osobních automobilů využívajících vodík jako zdroj energie. Získané poznatky souvisí i s rychlostí rozvoje požáru, dobou aktivace pojistných ventilů a v návaznosti na to bezpečným přístupem k vozidlu,“ shrnul přínosy testů Vojtěch Jankůj z FBI.

Odborníci také v uzavřeném prostoru simulovali výbuch řízeným prostřelením tlakových lahví s acetylenem a kyslíkem. „Při řízeném prostřelení dochází k uvolnění obsahu tlakové lahve do okolí a hrozí zde riziko vzniku výbušné směsi a její iniciace. Právě tato situace byla úspěšně odzkoušena a záznamy ze zkoušky budou sloužit jako školicí materiál. Získané výsledky jsou klíčové pro hodnocení bezpečnosti a nastavení taktického postupu při součinnosti HZS a Policie ČR v rámci eliminace rizikových (poškozených) tlakových láhví,“ objasnil Aleš Dudáček z FBI.

Akce se zúčastnili vedle akademiků z VŠB-TUO také jejich kolegové z Univerzity obrany, zástupci Hasičského záchranného sboru, Policie ČR, Armády ČR a komerční partneři. Získaná data budou využita při dalším vývoji vodíkových systémů a zvyšování bezpečnosti jejich používání.