REFRESH posiluje bezpečnost vodíkových technologií. Přináší klíčové poznatky pro praxi

Další sérii velkorozměrných experimentů zaměřených na problematiku bezpečnosti tlakových nádob a vodíkových technologií uskutečnili v březnu odborníci z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Na měřeních spolupracovali rovněž s kolegy z Centra energetických a environmentálních technologií, Univerzitou obrany, Hasičským záchranným sborem ČR, Policií ČR a Armádou ČR a podporou dalších pracovišť VŠB-TUO.

„Cílem experimentů bylo ověřit chování tlakových nádob a vodíkových systémů při mimořádných událostech, jako jsou požáry, extrémní tepelné zatížení nebo mechanické porušení. Výzkumníci se zaměřili zejména na kritické scénáře spojené s tlakovým skladováním vodíku,“ uvedl proděkan pro vědu a výzkum na FBI Vojtěch Jankůj.

Jednou z klíčových částí bylo testování vodíkového vozidla, při němž byla ověřována odolnost kompozitních tlakových nádob a možnosti jejich bezpečného odtlakování. Experimenty zároveň ukázaly, že chování těchto nádob se v krizových situacích výrazně liší od tradičních ocelových tlakových systémů. Další část se zaměřila na tepelnou odolnost kompozitních tlakových lahví při lokálním ohřevu a na funkci bezpečnostních prvků při vysokém zatížení. Třetí oblast tvořily destrukční zkoušky ocelových tlakových lahví plněných vodíkem a dusíkem, jejichž cílem bylo získat detailní data o fragmentaci a rozptylu částí po výbuchu.

„Teprve při reálných zkouškách v extrémních podmínkách jsme schopni skutečně porozumět chování vodíkových systémů. Získaná data nám umožňují lépe připravit zasahující složky na situace, které nelze plně simulovat,“ doplnil Jankůj, který je rovněž koordinátorem Centra excelence pro bezpečnostní výzkum na FBI.

Do experimentů se zapojili také studenti, kteří se podíleli na technickém zabezpečení, dokumentaci i sběru dat. Získané poznatky využijí ve svých závěrečných pracích i navazujících výzkumných aktivitách.

Získané poznatky rozšiřují odborné zázemí Moravskoslezského kraje v oblasti bezpečnosti moderních energetických technologií a krizové připravenosti. „Jejich hodnota se projevuje zejména v situacích mimořádných událostí, jako jsou požáry, havárie nebo nehody při přepravě, kdy mohou rozhodovat minuty a kdy je správné vyhodnocení situace zásadní pro omezení škod a ochranu zasahujících osob. Výsledky proto představují důležitý podklad pro další rozvoj specializovaného know-how využitelného ve spolupráci mezi výzkumnou sférou, složkami IZS a dalšími odbornými partnery,“ uzavřel Jankůj.