26. 07. 2024

Jak souvisí sociální nerovnosti s fyzickým a psychickým zdravím našich dětí? Odpoví pilotní výzkum

Odpověď na otázku, do jaké míry mají sociální rozdíly vliv na fyzické a duševní zdraví, kognitivní funkce a školní úspěšnost dětí na Ostravsku a v přilehlých regionech, má za úkol přinést výzkum odborníků z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Pilotní výzkum, během nějž odborníci osloví až 600 dětí ve věku od osmi do 11 let z regionálních základních škol s různorodou socioekonomickou skladbou žáků, je součástí aktivit Social Lab projektu REFRESH.

„Výzkum v rámci tohoto projektu je výjimečný svou komplexností. Dosud totiž nikdo nezaměřil svůj výzkum na tolik různých oblastí, které ale spolu vzájemně úzce souvisí,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Steriani Elavsky z katedry Studií lidského pohybu Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.

Děti budou odpovídat na otázky spojené s jejich sebehodnocením motorických dovedností, ale také s emočním prožíváním nejrůznějších životních situací. Nyní vědci na vybrané skupině žáků pilotně testují první dotazníky. Jakmile budou testy ve své finální podobě, zahájí výzkumníci masivní sběr dat. V další fázi se zaměří na jejich komparaci a vyhodnocení. První výsledky a výstupy rozsáhlého výzkumu by mohly být známy během roku 2026.

Kvalitnější výuka tělesné výchovy i příprava budoucích učitelů

„Bude nás zajímat, jak děti vnímají některé pohybové aktivity, jak je jim blízký pohyb a sport, do jaké míry se tyto věci liší mezi dětmi z rozdílných sociálních situací. Cílem je vytvořit si komplexní obrázek pohybové gramotnosti a vnímání tělesné výchovy dětí v našem regionu a identifikovat tak příležitosti pro zkvalitnění tělesné výchovy a přípravu budoucích učitelů,“ doplnila Markéta Rygelová z Katedry studií lidského pohybu.

Děti budou podrobeny testování pohybových dovedností přímo v tělocvičně, kde absolvují standardizované motorické testy. Zapojené děti dostanou také elektronické zařízení, které během dne zaznamenává míru a intenzitu jejich pohybové aktivity a srdeční frekvence. Dále jim bude změřeno složení těla, tedy poměr mezi množstvím tukové a svalové tkáně, a ostatní tělesné hmoty. Snahou je vysledovat, zda kvalitní výuka tělesné výchovy skutečně vede k nižšímu výskytu obezity u dětí. Kromě testování pohybové gramotnosti podstoupí děti také neurokognitivní testy zaměřené na hodnocení kognitivních funkcí jako jsou pozornost, paměť nebo flexibilita myšlení. První „ostré“ testování fyzické a psychické zdatnosti by mělo začít na podzim.

Skupinová pohybová aktivita často plní funkci terapie

„Snahou je také zjistit, které faktory přispívají k duševní a fyzické pohodě dětí v našem regionu a zda v tomto pohybová aktivita hraje významnou roli. Důležitým aspektem pohybové aktivity je totiž také její sociální, emoční a kognitivní rozměr. Skupinová pohybová aktivita často plní funkci terapie a odreagovává od napětí, zlepšuje pozornost a koncentraci pro vyučování,“ upřesnila psycholožka Vera Kristýna Jandačková.

Do projektu se zapojily všechny katedry Pedagogické fakulty, které zkoumají různé faktory školní úspěšnosti dětí (např. resilienci či psychickou odolnost, čtenářskou gramotnost, technickou a vizuální gramotnost apod.).

Podle odborníků je cenné získaná data porovnat také v čase, kde lze zjednodušeně řečeno poukázat na případné příčinné souvislosti mezi úrovní pohybové gramotnosti, rodinným zázemím a školní úspěšností. Masivní sběr dat, jejich porovnání a analýza může poskytnout odpovědi na otázky, jak velký vliv na duševní a fyzickou kondici dětí má v našem regionu prostředí, v němž žijí, jejich rodinné zázemí a sociální kontext.

Foto: Ostravská univerzita