Radana Leistner Kratochvílová: REFRESH má obří vizi a snaží se ji maximálně naplnit

Operační program Spravedlivá transformace (OPST), z nějž získal dotaci 2,5 miliardy korun také projekt REFRESH, je v období let 2021 až 2027 zcela novým programem zaměřeným na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. V ČR se kromě Moravskoslezského týká také Karlovarského a Ústeckého kraje. O operačním programu a samozřejmě i o projektu REFRESH jsme hovořili s ředitelkou odboru podpory transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku Ministerstva životního prostředí ČR Radanou Leistner Kratochvílovou.

Operační program spravuje MŽP. Jak nová zkušenost to je?
Je to pro nás zcela nová zkušenost, neboť jde o operační program, který se z národní úrovně distribuuje do regionů, z nichž každý má vlastní alokaci. S každým ze tří krajů se bavíme o tom, jak máme kterou výzvu zacílit, kraje nám pomáhají sbírat projekty, pomáhají nám s informovaností. Tento typ spolupráce je unikátní. Další zvláštností je to, že jde o tematicky velmi široký program od investic do obnovy území až po měkké projekty, jako je například vzdělávání ve firmách. Škála pomoci je neuvěřitelně rozmanitá a cílíme vždy takřka na celý kraj.

Tři dotčené kraje řeší obdobné problémy. Jsou podobné i cesty, jimiž chtějí k transformaci přispět?
Každý kraj volí trochu jinou cestu, protože mají různé výchozí pozice. Takže musí reagovat na vlastní podmínky a my tomu přizpůsobujeme i výzvy. Například Moravskoslezský kraj se může opřít o již existující instituce, krajské agentury, které pomáhají žadatelům zacílit projekty a šířit informace dál do regionu. Může také stavět na zdejších univerzitách, získávat pro ně nové studenty i vědce a posouvat výzkum a vývoj nových technologií kupředu. To je příklad i projektu REFRESH, kde vidíme, že se to daří.

Jak velkou výhodou je pro Moravskoslezský kraj přítomnost hned několika univerzit? V porovnání například s Karlovarským krajem, kde univerzita chybí?
Je to velká devíza a odráží se to i v typu projektů, které se zaměřují na aktivity s vyšší přidanou hodnotou. Díky velmi dobré spolupráci VŠB-TUO a Ostravské univerzity i specifické roli Slezské univerzity v Opavě je v regionu opravdu velmi silné zázemí. Region z toho může velmi těžit a do „transformačního vlaku“ nastupuje někde trochu jinde.

Jak si mezi projekty stojí projekt REFRESH? Vybočuje něčím z řady?
V porovnání s ostatními je REFRESH jiný v tom, že má velkou vizi do budoucna. Je skvělé, že vytváří prostor pro příchod nových studentů, špičkových vědců i ze zahraničí a připravuje pro ně atraktivní prostředí a dobrá pracovní místa. To samozřejmě není snadné a jednoduché nebude ani udržet zde lidský kapitál po skončení projektu. Za mě je ale právě tento přístup alfou a omegou úspěchu každého regionu. REFRESH má tedy obří vizi a myslím si, že se ji snaží maximálně naplnit. V Ústeckém kraji je na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně také projekt, který se věnuje práci s lidským potenciálem a kapitálem, ale rozhodně ne v takovém rozsahu.

Myšlenka, že transformaci dělají lidé, je skutečně jednou z hlavních zásad projektu REFRESH. Takže s tím souhlasíte?
Rozhodně. My můžeme dát určitý rámec, ale nejdůležitější jsou vždy lidé v regionu. Ti nejlépe vědí, co je v kraji potřeba a musí pro to nadchnout i obyvatele kraje, aby změny přijali. Je potřeba vytvořit takové prostředí, aby lidé z regionu neodcházeli, dobře se jim v něm žilo a byl patrný pokrok.

Jaké další silné stránky projektu byste vyzdvihla? Případně vidíte nějaká rizika?
Velmi silnou stránkou je určitě spolupráce klíčových partnerů v regionu. To považuji za hlavní pilíř úspěchu. Spolupráce kraje, města Ostravy a univerzit, kterou můžeme v Moravskoslezském kraji sledovat, je velice přínosná. A možná rizika? Každý projekt postavený na silné vizi může spadnout s tím, že vizionáři odejdou. Proto je velmi důležité, aby tu lidé, kteří projekt táhnou, zůstali.

V jaké fázi se nyní OP Spravedlivá transformace nachází?
Moravskoslezský kraj je nejdál, skoro všechny strategické projekty už mají právní akt a přecházejí do implementační fáze. Ale obecně se už téměř všude strategické projekty dostaly do fáze výběrové komise. V rámci operačního programu je už 50 procent celkové alokace přiděleno na projektech, což znamená velký úspěch, protože jsme začali o rok a půl později než ostatní operační programy. Podařilo se to díky velkým strategickým projektům, jako je REFRESH, které byly dobře připravené.

Lze očekávat pokračování operačního programu v nějaké obdobě i po roce 2027?
My bychom hodně chtěli, aby podpora pokračovala. Sice jsme zvládli dohnat nějaká zpoždění, ale transformace regionů se neudělá za sedm let. Zdaleka ne všechny projekty navíc došly z různých důvodů do fáze realizace, takže bychom je mohli připravit pro další období. Bude to ale samozřejmě záviset na prioritách nové Evropské komise, Evropského parlamentu i na národní úrovni. Bude se intenzivně vyjednávat a pro další směřování bude zásadní rok 2025.