Ing. Radomír Smolka: Český průmysl potřebuje nejen nové technologie, ale i prostředí, kde se budou rychle ověřovat

Jedním z pilířů projektu REFRESH je úzká spolupráce s firmami, která urychlí zavádění inovací do praxe. Proto jsme o rozhovor požádali člena představenstva akciové společnosti TATRA TRUCKS Radomíra Smolku zodpovědného za vývoj. Spolupráce obou institucí má totiž tradici a přináší výsledky.

Jak partnerství Tatra Trucks s VŠB – TUO hodnotíte?

Spolupráci s VŠB-TUO vnímáme jako velmi přirozené a strategické partnerství. Tatra Trucks je historicky pevně spojená s Moravskoslezským krajem a univerzita je pro nás nejbližší silná technická a výzkumná instituce s kompetencemi, které přímo navazují na naše potřeby ve vývoji moderních nákladních vozidel.

V konkrétních projektech se ukazuje, že dokáže přinést know-how, které má pro průmyslovou praxi reálnou hodnotu. Typickým příkladem je vývoj systému automatizovaného řízení vozu Tatra Force, kde s námi spolupracuje tým Mobility Lab VŠB-TUO a společnost Valeo.

Pro Tatru je důležité také to, že do podobných projektů se zapojují nejen akademičtí odborníci, ale i studenti doktorského a magisterského studia. To je cesta, jak propojovat výzkum, vývoj a výchovu nové generace techniků.

V jakých oblastech jste zatím pokročili nejdále, třeba i díky projektu REFRESH?

Nejdále jsme pokročili v oblastech, které dnes zásadně mění podobu nákladních vozidel: automatizované řízení, elektronické systémy vozidla, senzorika, softwarová integrace a alternativní pohony. Konkrétním výsledkem je prototyp Tatra Force se systémem automatizovaného řízení. Projekt je rozdělen do tří fází – od integrace senzoriky a základních asistentů přes využití lidaru až po fázi, kdy bude vozidlo schopno prostřednictvím softwarového a hardwarového rozhraní samo řídit směr jízdy, rychlost, chod motoru, převodovku i brzdový systém. Cílem je dostat se u prototypu na úroveň automatizace 3.

Velmi důležitým výstupem spolupráce je Drive by Wire Truck Interface první generace. To není jen experimentální zařízení, ale technologický základ, který umožňuje vývojářům testovat algoritmy a režimy pro nižší i vyšší úrovně autonomie. Při jeho ověřování vznikla také možnost dálkového ovládání nákladního automobilu, tedy Truck Remote Control.

Projekt REFRESH do toho zapadá velmi dobře, protože staví na konceptu živých laboratoří, kde se špičkový výzkum dělá v úzkém kontaktu s firmami a s ohledem na potřeby koncových uživatelů. Z pohledu Tatry jsou nejbližší zejména oblasti digitalizace, robotizace, automatizace v dopravě, vodíkových technologií, bateriových systémů a nových materiálů.

V dubnu se uskutečnilo vzájemné setkání s cílem rozšířit spolupráci i na další oblasti. O co konkrétně by se mohlo jednat?

Naší ambicí je, aby spolupráce s VŠB-TUO nezůstala omezena jen na jeden projekt nebo jednu technologickou oblast.

Chceme pracovat na dalším rozvoji elektroniky vozidel, vývoji řídicích jednotek, systémové integrace, testování a validace softwaru. To jsou dnes disciplíny, bez nichž už moderní nákladní automobil nemůže vznikat. Podobně důležitá je kybernetická bezpečnost vozidlových systémů, práce s daty ze zkušebních vozidel a využití simulací při vývoji jízdních vlastností i asistenčních funkcí.

Zajímá nás také oblast alternativních pohonů. Tatra rozvíjí projekty řady e-Drive několik let a v nové fázi jde například o vozidlo Tatra Force e-Drive FCEV 6×4 s vodíkovými palivovými články, automatizovaným řízením a dálkovým ovládáním. Tento projekt stojí na konsorciu Tatra Trucks, DEVINN a VŠB-TUO a má být dokončen v polovině roku 2028.

Další oblastí je testovací a vývojová infrastruktura. Projekt REFRESH počítá mimo jiné s novými laboratořemi pro palivové články a bateriová úložiště, polygonem pro vývoj autonomních vozidel nebo špičkovými kapacitami pro aditivní výrobu. To jsou přesně typy infrastruktury, které mohou průmyslovým firmám pomoci zrychlit vývoj a ověřování nových řešení.

Tatra dlouhodobě investuje do inovací a vývoje. Jaké oblasti dnes považujete za klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu?

Za klíčové považuji čtyři oblasti: digitalizaci, automatizaci, nové pohony a schopnost rychle převádět výzkum do praxe.

Moderní vozidlo je propojený systém mechaniky, elektroniky, softwaru, senzorů a dat. Konkurenceschopnost tedy bude stát na schopnosti vyvíjet kompletní technická řešení – od robustního podvozku až po elektronické a asistenční systémy.

U Tatry je specifické, že naše vozidla často pracují v mimořádně náročných podmínkách – u armády, hasičů, záchranářů, v těžbě, stavebnictví nebo komunálních službách (myšleno zejména při náročné zimní údržbě komunikací). Proto pro nás inovace neznamená samoúčelnou technologii, ale řešení, které musí fungovat v terénu, v krizové situaci a při vysokém zatížení. To platí pro automatizované řízení, dálkové ovládání, vodíkové a bateriové pohony i pro nové konstrukční a výrobní technologie.

Mohou v tom pomoci odborníci z VŠB-TUO, respektive projektu REFRESH, jehož cílem je právě posilovat propojení výzkumu, průmyslu a regionální transformace?

Ano, a myslím, že právě v tom je hlavní smysl projektu REFRESH. Český průmysl potřebuje nejen nové technologie, ale také prostředí, ve kterém se budou rychle ověřovat, testovat a převádět do praktického využití.

REFRESH je v tomto ohledu cenný tím, že propojuje univerzitní výzkum s firmami a potřebami koncových uživatelů. Jeho živé laboratoře se zaměřují mimo jiné na udržitelnou energetiku, nové materiály, digitalizaci, robotizaci a automatizaci v průmyslu i dopravě.

Z pohledu Tatry jsou mimořádně zajímavé také kapacity v oblasti Industry 4.0 & Automotive Lab, kde se počítá s využitím umělé inteligence, robotiky, aditivní výroby a nových prostředků automatizace v dopravě. To jsou témata, která mohou mít přímý dopad na vývoj, testování i budoucí výrobu nákladních vozidel.

Jak důležitý je podle vás přístup k moderním technologiím a talentům?

Je naprosto zásadní. Průmyslová firma dnes nesoutěží jen výrobkem, ale také rychlostí vývoje, schopností integrovat nové technologie a schopností získat lidi, kteří tomu rozumějí.

Tatra proto rozšiřuje své vývojové kapacity nejen v Kopřivnici, ale také v Brně a Ostravě. Důvod je jasný: chceme být blíže technickým talentům, univerzitám, výzkumným týmům a partnerům. V Ostravě i Brně je silné technické zázemí, působí tam vysoké školy a soustředí se tam výzkum, vývoj i dodavatelské příležitosti.